Děti ze školky se rozloučily se zimou, vhozením Morany do místního potoka. První jarní den se nesl v duchu loučení s dlouhým obdobím zimy a s přivítáním jara. Děti si vyzkoušely odemykání brány velkým klíčem, zazpívaly si píseň Zlatá brána otevřená a nechaly se omést koštětem od všech neduhů, kterými je zima potrápila. Poté se vydaly na průvod městem, který zakončily na lávce u potoka. Společným zvoláním: ,, Zimo, zimo, jdi už spát, už si s tebou nechceme hrát, fuj, fuj, fuj.“ připravily Moranu na její poslední cestu a vhodily jí do vody. Na rozloučenou ji všichni zamávaly a popřály šťastnou cestu.