V polovině září se žáci 3.B ocitli ve škole před 100 lety. Umožnilo jim to rokycanské muzeum. Vyzkoušeli si zde hodiny krasopisu, matematiky, čtení a samozřejmě nechybělo ani pověstné klečení na hrachu. Celkovou atmosféru dotvářel dobový nábytek a školní potřeby. Děti se tímto způsobem krásně seznámily s kouskem naší minulosti.
Vyplouváme. Třída 5.A a 2. B se chystají na tajuplnou plavbu plnou dobrodružství. Snad bude jejich cesta po celý týden bezpečná a nedojde k žádnému ztroskotání. Zatím nám vítr plachty pohání a dobré náladě přispívá i sluníčko.
Plavčíci a plavčice, přidržte si čepice! Čeká na nás dlouhá plavba lodí PRVŇÁČEK.
Děvčata a chlapci 1. třídy, přeji vám hodně úspěchů a radosti při získávání nových vědomostí a dovedností a věřím, že se vám bude ve škole líbit a že budete do školy chodit rádi.
Děti z mateřské školy se v uplynulém období věnovaly ekologickému tématu, jehož cílem bylo vést je k porozumění, jak mohou chránit naši planetu, pomáhat jí a svým chováním jí neškodit. Paní učitelky připravily pro děti program s důrazem na prožitkové učení, aktivní zapojení a rozvoj ekologického myšlení a chování. Součástí programu byla ekologická stezka s popelářem Ivem, realizovaná na zahradě mateřské školy. Na jednotlivých stanovištích se děti seznamovaly s různými druhy odpadu a učily se, jak jej správně třídit. Prostřednictvím barevných kontejnerů si osvojovaly základní pravidla třídění odpadu, která jsou důležitým krokem k ochraně životního prostředí. Pedagogové připravili pro děti pestrou škálu činností, které propojovaly ekologickou výchovu s rozvojem matematických představ, jemné i hrubé motoriky a logického myšlení. Realizované aktivity přispěly k rozvoji environmentálního povědomí dětí a vedly je k uvědomění, že i drobné každodenní činnosti mohou mít významný dopad na ochranu životního prostředí. Děti si osvojily základní principy třídění odpadu a získaly pozitivní vztah k péči o naši planetu.
Spolupráce mezi základní a mateřskou školou přináší dětem nejen nové zkušenosti, ale i konkrétní pomoc, která má smysl. Tentokrát se spolupráce týkala údržby školní zahrady, do které se pustili žáci páté třídy. Ti pomohli se sázením jahod, připravili a vypleli záhony a postarali se také o úklid zahrady od větviček a drobných nečistot. Díky jejich práci je nyní zahrada připravená na další péči. Po dobře odvedené práci čekala na páťáky zasloužená odměna. Paní kuchařky jim připravily výbornou vánočku a čaj, který přišel po práci na čerstvém vzduchu opravdu vhod. Děti z mateřské školy se následně postaraly o bylinkové a zeleninové záhony, kde mají zasetá semínka a sazenice. Pravidelně záhonky kypří, zalévají a s velkým zájmem pozorují, jak rostlinky postupně rostou a mění se. Péče o zahradu se tak stává přirozenou součástí jejich každodenních aktivit a učí je trpělivosti i zodpovědnosti. Celá akce ukázala, jak důležitá a přínosná může být spolupráce mezi jednotlivými stupni škol. Starší žáci svou pomocí výrazně usnadnili práci těm nejmenším a přispěli k tomu, aby školní zahrada mohla dál sloužit jako místo učení i radosti.
Dne 23.4.2026 jsme s 2.A navštívili hasičskou zbrojnici v Rokycanech, kde nás přivítali profesionální hasiči. Dozvěděli jsme se, že jejich práce nezahrnuje jen hašení požárů, ale i pomoc při nehodách a dalších mimořádných událostech. Nejvíce nás zaujala prohlídka garáží s moderní technikou a hasičskými vozy. Hasiči nám ukázali vybavení, které používají při záchraně lidí, a vysvětlili, jak důležitá je rychlost zásahu. Viděli jsme také jejich zázemí a dozvěděli se něco o výcviku a fyzické přípravě. Návštěva byla velmi zajímavá a pomohla nám lépe pochopit náročnost jejich práce.
Naši třídu 2.A navštívil lesník Pavel Šefl s programem lesní pedagogiky.Program začal velmi aktivně – děti se nejdříve pustily do skládání tematických puzzlí a tvoření otisků razítek s motivy zvířat a jejich stop. Poté následovala poutavá beseda, při které pan Šefl děti nadchl svým vyprávěním a neuvěřitelně věrnými ukázkami zvuků lesní zvěře. Na závěr si všichni mohli zblízka prohlédnout a osahat kožky, parohy a mnoho dalších přírodnin. Celé dopoledne bylo pro děti skvělým zážitkem plným nových poznatků.
Krásný, až by se dalo říct úplně „cukrový“ den, prožily děti v mateřské škole v Mirošově během speciálního Růžového dne. Už od rána bylo jasné, že tento den bude jiný než ostatní. Školka se proměnila v něžný svět plný růžové barvy, úsměvů a sladké atmosféry. Děti i paní učitelky přišly oblečené v různých odstínech růžové, od jemných pastelových tónů až po výrazné a zářivé barvy. Program dne byl pestrý a hravý. Děti si užily nejen tradiční třídní výstavu věcí a hraček z domova, ale i celou řadu zábavných aktivit. Mezi ně patřila např. příprava jahodovo-jogurtového koktejlu, hraní pohádky O třech prasátkách, ke které si děti samy vyrobily rekvizity. Louku plnou květů vytvořily pomocí otisků igelitového sáčku natřeného růžovou barvou, nebo si z krepového papíru stáčeného na špejli vytvořily krásné květy růží. Celý den byl naplněný radostí, smíchem a tvořivou atmosférou, která nejen spojovala, ale také inspirovala k dalším společným zážitkům.
Do naší mateřské školy zavítalo divadlo z Luční s pohádkou Sůl nad zlato a přineslo s sebou tradiční marionetové divadlo. Dřevěné loutky, pečlivě připravená scéna i poutavé vyprávění upoutaly pozornost dětí. Děti sledovaly příběh se zaujetím, prožívaly osudy jednotlivých postav a spontánně reagovaly na dění divadla. Tradiční loutkové divadlo tak znovu ukázalo své kouzlo a schopnost oslovit i dnešní malé diváky. Velkým zpestřením byla pro děti možnost vyzkoušet si vodění loutek. Na chvíli se tak samy staly loutkoherci a mohly nahlédnout do tajů tohoto umění. Zkoušely ovládat jednotlivé postavy a zjišťovaly, že to není vůbec jednoduché. Návštěva divadla z Luční byla pro všechny příjemným kulturním zážitkem, na který budeme společně vzpomínat. Velmi nás potěšila i zpětná vazba samotných loutkoherců: „V Mirošově jsme byli s divadélkem úplně poprvé. Velmi příjemná MŠ, úžasné děti i paní učitelky. Hráli jsme pro dvě skupiny dětí, pro mladší a předškoláky. Nejen, že pohádku Sůl nad zlato znaly, ale také neuvěřitelně trpělivě naši hru zhlédly, vyzkoušely si vodit loutky a prohlédly si scénu. Byla to opravdová radost. Tak se budeme těšit zase příště.“
